Pokud si rádi pochutnáváte na houbách v kyselém octovém nálevu a záleží vám na kvalitě, pak určitě volíte hlívu ústřičnou. Tu si ostatně můžete sami vypěstovat v domácích podmínkách. Hlíva má výraznou houbovou chuť a je dokonce aromatičtější než žampiony. Na rozdíl od nich ale vyžaduje delší dobu tepelné přípravy, aby byla dostatečně měkká. Hlíva ústřičná obsahuje hodně pro lidské tělo prospěšných látek, zvyšuje obranyschopnost organismu proti infekcím a tvorbu červených krvinek a podílí se i na udržování zdravé hladiny cholesterolu.
Hlíva potřebuje ke svému růstu vhodné podmínky
Pojďme se společně podívat na pěstování hlívy ústřičné. Vzhledem k tomu, že hlíva je houba dřevokazná, nelze ji pěstovat jen tak v půdě na záhonech. Aby se nám podařilo hlívu vypěstovat a sklidit v dostatečném množství, musíme jí poskytnout vhodné podmínky. Na zahrádce ji pěstujeme na špalcích různých stromů. Jako nejvhodnější se jeví dřevo habrové, topolové, bukové nebo
ořešákové. Připravíme si špalky o délce 30 až 40 cm a nejlépe o průměru 10 až 20 cm, o nichž víme, že jsou zdravé a nenapadené jinou dřevokaznou houbou. Proto by špalky měly být čerstvé a vlhké.
Pěstování hlívy ústřičné na dřevěných špalcích
Vzhledem k tomu, že hlíva ústřičná je podzimní houba a plodnice se vytvářejí při poklesu teplot na 8 až 10 °C, měli bychom sadbu založit nejlépe na jaře nebo v létě.Do středu dřevěného špalku vyvrtáme otvory, do kterých zatlačíme sadbu – podhoubí hlívy ústřičné. Špalky bychom měli na stinném a chráněném místě zapustit do země tak, aby podhoubí zůstalo asi 3 cm pod povrchem půdy a ještě část špalků vyčnívala. Vhodné je také povrch přikrýt PE fólií, která pomůže vytvořit vhodné prostředí pro růst plodnic. Ty by se měly v trsech začít objevovat asi po dvou měsících. Kultura hlívy ústřičné na špalcích plodí asi čtyři nebo i více let. Krátkodobý mrazík plodnicím nevadí. Sklizeň hlívy provádíme opatrným vylamováním nebo odřezáváním jednotlivých plodnic či trsů.