Nic si nezastírejme. I když se u nás půjčky nabízejí na každičkém kroku, i když je jich tolik, že by si mohl člověk myslet, že je do smrti nedokáže všechny využít, nejsou skutečným lékem na finanční nouzi, v níž se nejeden z našinců může kdykoliv ocitnout. Jsou jenom jakýmsi podpůrným prostředkem, který může člověku ulevit v dobách, kdy je mu nedobře. Což je ale také užitečné.
Ovšem je tu jeden zádrhel. A to ten, že se této rádoby podpůrné léčby nedostane vždy automaticky komukoliv. Pokud někdo nevychází s penězi a musí si tedy některou z půjček vzít, musí počítat s tím, že bude muset nejprve vyhovět všemu, co od něho zvolený poskytovatel té které konkrétní varianty žádá, a až pak se dočká. A pokud vyhovět nedokáže, nedočká se.
Je to prostě tak. Půjčky se našim lidem poskytují, ale to jedině tehdy, když je tu jistota nebo alespoň značná pravděpodobnost toho, že dlužník vše, co si půjčil, i s úroky řádně splatí. A kdo nenabízí dostatečné garance, nemá nárok.
Což nejednou těžce dopadne právě na ty, kdo mají značné finanční problémy a půjčku by tudíž potřebovali ze všech nejvíce. Ti v bankách neuspějí, ani kdyby si při pobíhání z jednoho finančního ústavu do druhého nohy uběhali.
A co lze doporučit právě těm posledně uvedeným? Tedy těm, jimž banky kvůli nedostatečné bonitě nepůjčí? Že si zkrátka musí odříkat všechno, na co nemají, tedy třeba i úplně všechno? Že nemají platit účty, i když to znamená riziko klidně i nemalých sankcí? Že tito mají klidně i umřít hlady, pokud se jim nechce vybírat popelnice či žebrat?
Kdeže!
Těm, kteří by neměli v bankách naději na úspěch, lze doporučit nabídky nebankovních společností. Protože třeba taková nebankovní americká hypotéka neklade ani zdaleka takové nároky, jaké jsou běžné jinde. A proto u ní uspěje každý. Každý, kdo má alespoň nějakou nemovitost a třeba i vcelku skoupé příjmy. Jedině na tom tu totiž záleží. Ne na tom, aby žadatel při shánění všeho potřebného uběhl třeba i celý maraton a pak se mu vysmáli.